Czech Beer: Degrees, Foam and the Pub

Když se v cizině řekne „české pivo“, většina lidí si představí zlatý ležák s vysokou bílou pěnou.When people abroad say “Czech beer”, most of them picture a golden lager with a tall white head. Ta představa není náhodná: právě v Česku se v 19. století zrodil typ piva, který dnes vaří pivovary na celém světě.That image is no accident: it was in Czechia in the 19th century that a style of beer was born which breweries all over the world now make. Česko navíc dlouhá léta patří k zemím s nejvyšší spotřebou piva na osobu na světě.What is more, Czechia has for many years been among the countries with the highest beer consumption per person in the world. Pivo tady ale není jen nápoj — je to způsob, jak se lidé potkávají.But beer here is not just a drink — it is a way for people to meet. Kdo chce porozumět české společnosti, měl by rozumět i hospodě.Anyone who wants to understand Czech society should also understand the pub.

Vařit pivo se na českém území naučili už ve středověku.People on Czech territory learned to brew beer as early as the Middle Ages. Právo vařit a prodávat pivo patřilo městům a klášterům a bylo tak cenné, že se o ně vedly dlouhé spory.The right to brew and sell beer belonged to towns and monasteries, and it was so valuable that long disputes were fought over it. Až do začátku 19. století však bylo pivo tmavé, zakalené a jeho kvalita se lišila od sudu k sudu.Until the early 19th century, however, beer was dark and cloudy, and its quality differed from barrel to barrel. Plzeňským to jednoho dne přestalo stačit.One day the people of Plzeň had had enough of that. V roce 1842 pozvali do nového městského pivovaru bavorského sládka Josefa Grolla.In 1842 they invited the Bavarian brewer Josef Groll to their new town brewery. Groll spojil spodní kvašení, světlý slad, žatecký chmel a velmi měkkou plzeňskou vodu.Groll combined bottom fermentation, pale malt, Žatec hops and the very soft water of Plzeň. Výsledkem bylo první čiré zlaté pivo, a protože se tehdy začalo v hospodách používat sklo, lidé poprvé viděli, co pijí.The result was the first clear golden beer — and since glassware was coming into use in pubs at just that time, people could see what they were drinking for the first time. Nový typ dostal jméno podle města: plzeňský ležák, v cizině pilsner.The new style was named after the city: Plzeň lager, or pilsner abroad. Dnes je to nejkopírovanější pivní styl světa a většina „lagerů“ v supermarketech je jeho vzdálený potomek.Today it is the most copied beer style in the world, and most of the “lagers” in supermarkets are its distant descendants.

České pivo stojí na třech surovinách: sladu, chmelu a vodě.Czech beer rests on three ingredients: malt, hops and water. Nejznámější je chmel z okolí Žatce, kterému se říká žatecký poloraný červeňák.The most famous is the hop from around Žatec, known as Saaz (žatecký poloraný červeňák). Nedává pivu jen hořkost, ale i jemnou vůni, kterou znalci poznají i poslepu.It gives the beer not only bitterness but also a delicate aroma that experts recognise even blindfolded. Slad pochází většinou z ječmene pěstovaného na Moravě a v Čechách.The malt usually comes from barley grown in Moravia and Bohemia. Od roku 2008 je „České pivo“ v Evropské unii chráněné zeměpisné označení.Since 2008 “Czech beer” has been a protected geographical indication in the European Union. Znamená to, že pivo s tímto označením musí vzniknout na českém území a tradičním postupem.It means that beer with this label must be made on Czech territory and by the traditional method. Není to reklamní trik, ale právní ochrana — podobná té, jakou má šampaňské nebo parmazán.It is not a marketing trick but legal protection, similar to that of champagne or Parmesan.

Cizince nejčastěji mate číslo na etiketě: desítka, jedenáctka, dvanáctka.What confuses foreigners most is the number on the label: a ten, an eleven, a twelve. Tato čísla neříkají nic o množství alkoholu.These numbers say nothing about the amount of alcohol. Je to takzvaná stupňovitost, tedy množství cukrů v mladině ještě před kvašením.It is the so-called degree of original gravity: the amount of sugars in the wort before fermentation. Dvanáctka má obvykle kolem pěti procent alkoholu, desítka kolem čtyř.A twelve usually has around five per cent alcohol, a ten around four. Podle stupňovitosti se pivo dělí na výčepní, ležák a speciál.According to this figure, beer is divided into draught beer, lager and special beer. Ležák zraje déle a bývá plnější, výčepní pivo je lehčí a v hospodě levnější.A lager matures longer and tends to be fuller, while draught beer is lighter and cheaper in the pub. Když si tedy dáte dvanáctku, neříkáte si o dvanáct procent alkoholu, ale o poctivý ležák.So when you order a twelve, you are not asking for twelve per cent alcohol but for a proper lager.

Hospoda je v Česku instituce.The pub in Czechia is an institution. Sedí se u společných stolů, a když je volno jen u obsazeného stolu, zeptáte se: „Je tu volno?“People sit at shared tables, and if the only free seat is at an occupied one, you ask, “Is this seat free?” Číšník často ani nečeká na objednávku: jakmile vidí prázdnou sklenici, přinese další pivo.The waiter often does not even wait for an order: as soon as he sees an empty glass, he brings another beer. Kdo už nechce, přikryje sklenici tácem nebo řekne: „Už ne, děkuju.“Anyone who has had enough covers the glass with the coaster or says, “No more, thank you.” Čárky na tácku pod sklenicí nejsou ozdoba, ale účet: každá čárka znamená jedno pivo.The marks on the coaster under your glass are not decoration but the bill: each mark means one beer. Plzeňský pivovar dokonce pojmenoval různé způsoby čepování: hladinka, šnyt a mlíko.The Plzeň brewery has even given names to different ways of pouring: hladinka, šnyt and mlíko. Hladinka je klasické pivo s hustou pěnou, šnyt je menší pivo s velkou pěnou a mlíko je sklenice téměř samé pěny.Hladinka is a classic beer with a thick head, šnyt is a smaller beer with a big head, and mlíko is a glass of almost nothing but foam. Pěna přitom není chyba obsluhy: chrání pivo před vzduchem a drží v něm vůni.And the foam is not a mistake by the staff: it protects the beer from air and keeps its aroma in. Než se lidé napijí, ťuknou si sklenicemi a řeknou „na zdraví“.Before drinking, people clink their glasses and say “na zdraví” — cheers. Nikdo přitom nespěchá: jedno pivo může vydržet celý večer plný debat o politice, hokeji a cenách.And nobody is in a hurry: one beer can last a whole evening of debates about politics, hockey and prices.

Posledních dvacet let se česká pivní scéna hodně změnila.Over the last twenty years the Czech beer scene has changed a great deal. Vedle velkých pivovarů vznikly stovky malých, takzvaných minipivovarů.Alongside the big breweries, hundreds of small ones — microbreweries — have appeared. Vaří ale, IPA, pšeničná i kyselá piva, o kterých před generací nikdo neslyšel.They brew ales, IPAs, wheat beers and sour beers that nobody had heard of a generation ago. Rychle roste i nabídka nealkoholických piv, která dnes chutnají mnohem lépe než dřív.The range of non-alcoholic beers is also growing fast, and they taste much better than they used to. V letních měsících si lidé rádi dávají radler, tedy pivo smíchané s limonádou.In the summer months people like a radler, beer mixed with lemonade. Známý je i dlouhý spor o jméno Budweiser mezi českým Budvarem a americkou firmou Anheuser-Busch.There is also the long dispute over the name Budweiser between the Czech Budvar and the American company Anheuser-Busch. Ukazuje jednu věc: jméno českého piva má na světovém trhu velkou cenu.It shows one thing: the name of Czech beer is worth a great deal on the world market.

Jestli chcete českému pivu porozumět, nemusíte kvůli tomu číst knihy.If you want to understand Czech beer, you don't have to read books about it. Stačí přijít v pátek odpoledne do obyčejné hospody na okraji města.It is enough to walk into an ordinary pub on the edge of town on a Friday afternoon. Sednete si, řeknete „jednu dvanáctku, prosím“ a chvíli jen posloucháte.You sit down, say “one twelve, please”, and just listen for a while. Uslyšíte přitom češtinu, kterou v učebnici nenajdete: krátké věty, hodně ironie a slova, která si lidé zkracují.And you will hear the kind of Czech no textbook has: short sentences, plenty of irony and words people cut short. A když vám číšník přinese druhé pivo, aniž byste o něj požádali, znamená to, že jste na správném místě.And when the waiter brings you a second beer without your asking for it, you know you are in the right place.