The Velvet Revolution: Six Weeks That Changed a Country

Každý rok 17. listopadu se na Národní třídě v Praze objeví svíčky a květiny.Every year on 17 November, candles and flowers appear on Národní třída in Prague. Lidé se zastavují u pamětní desky s otisky rukou, které zvedají prsty do véčka.People stop at the memorial plaque with its imprints of hands raising their fingers in a V sign. Svíčku tam zapalují i ti, kdo v roce 1989 ještě nebyli na světě.Candles are lit there even by people who were not yet born in 1989. Právě na tomhle místě se totiž během několika týdnů rozpadl režim, který ještě na podzim vypadal jako věčný.For it was here that, within a few weeks, a regime collapsed which as late as that autumn had looked eternal. Té změně se říká sametová revoluce — sametová proto, že proběhla prakticky bez krve.That change is called the Velvet Revolution — velvet because it happened practically without bloodshed. Pro cizince, který se učí česky, je to klíčový příběh: bez něj se dnešní Česko chápe jen těžko.For a foreigner learning Czech it is a key story: without it, today's Czechia is hard to understand.

Československo prožívalo po roce 1968 dvě desetiletí, kterým se říká normalizace.After 1968, Czechoslovakia went through two decades known as normalisation. V zemi zůstala sovětská vojska a komunistická strana měla svou vedoucí úlohu zaručenou přímo v ústavě.Soviet troops remained in the country, and the Communist Party had its leading role guaranteed directly in the constitution. Většina lidí se naučila žít dvojí život: jinak mluvili na schůzi a jinak doma v kuchyni.Most people learned to live a double life: they said one thing at a meeting and another at home in the kitchen. Disidenti, například signatáři Charty 77, byli sledováni, vyslýcháni a nezřídka i vězněni.Dissidents, for instance the signatories of Charter 77, were watched, interrogated and not infrequently imprisoned. Ve druhé polovině osmdesátých let se ale poměry v celém východním bloku začaly měnit.In the second half of the 1980s, however, conditions across the entire Eastern Bloc began to shift. V Sovětském svazu probíhala přestavba, v Polsku vyhrála volby Solidarita a v listopadu 1989 padla berlínská zeď.Perestroika was under way in the Soviet Union, Solidarity won the elections in Poland, and in November 1989 the Berlin Wall fell. Československé vedení přesto trvalo na tom, že u nás se měnit nebude nic.The Czechoslovak leadership nevertheless insisted that at home nothing would change.

V pátek 17. listopadu 1989 se konala povolená studentská demonstrace.On Friday 17 November 1989 an officially permitted student demonstration took place. Připomínala padesáté výročí uzavření českých vysokých škol nacisty.It commemorated the fiftieth anniversary of the closure of Czech universities by the Nazis. Průvod vyšel z Albertova, prošel kolem Vyšehradu a místo rozchodu zamířil do centra města.The procession set off from Albertov, passed Vyšehrad and, instead of dispersing, headed for the city centre. Na Národní třídě mu cestu zahradily pořádkové jednotky.On Národní třída, riot units blocked its way. Studenti si sedli na zem, zvedli ruce nad hlavu a skandovali „máme holé ruce“.The students sat down on the ground, raised their hands above their heads and chanted “our hands are empty”. Zásah přesto přišel a byl tvrdý: ulice byla uzavřená z obou stran a stovky lidí odtud odešly zbité.The crackdown came anyway and it was harsh: the street was sealed off at both ends and hundreds of people left it beaten. Druhý den se navíc rozšířila zpráva, že jeden ze studentů zásah nepřežil.The next day, moreover, word spread that one of the students had not survived the crackdown. Informace se nakonec ukázala jako nepravdivá, ale svou práci už udělala.The report eventually turned out to be false, but it had already done its work. To, co šlo do té doby přehlížet, se najednou přehlížet nedalo.What had been possible to ignore until then suddenly could not be ignored any longer.

Reakce společnosti byla rychlejší, než kdokoli čekal.Society's reaction was faster than anyone had expected. Studenti vysokých škol vstoupili do stávky a přidala se k nim pražská divadla.University students went on strike and Prague's theatres joined them. Místo představení se v sálech konaly diskuse s diváky, protože televize a noviny buď mlčely, nebo lhaly.Instead of performances, the halls hosted discussions with the audience, because television and the newspapers either kept silent or lied. V neděli 19. listopadu vzniklo v pražském Činoherním klubu Občanské fórum.On Sunday 19 November, the Civic Forum was founded at Prague's Činoherní klub theatre. Bylo to hnutí, které spojilo disidenty, herce, vědce i lidi, kteří do té doby politiku obcházeli obloukem.It was a movement that brought together dissidents, actors, scientists and people who until then had given politics a wide berth. Na Slovensku vznikla obdobná Verejnosť proti násiliu.In Slovakia, the similar movement Public Against Violence was formed. Nejviditelnější tváří se stal dramatik Václav Havel, do té doby známý spíš z vězení a ze zahraničních jevišť.Its most visible face was the playwright Václav Havel, until then known mainly from prison and from foreign stages. Studenti rozváželi letáky do továren a do menších měst, kam se zprávy z Prahy dostávaly pomalu.Students carried leaflets to factories and to smaller towns, where news from Prague travelled slowly. Na náměstích se každý den scházelo víc a víc lidí.Every day, more and more people gathered in the squares. Na pražskou Letnou přišly na konci listopadu statisíce demonstrantů.At the end of November, hundreds of thousands of demonstrators came to Prague's Letná plain. Místo hesel proti někomu zvedali lidé klíče a cinkali jimi — režimu symbolicky odzvonili.Instead of slogans against someone, people raised their keys and jingled them — symbolically ringing the regime out.

Rozhodujícím okamžikem byla generální stávka v pondělí 27. listopadu.The decisive moment was the general strike on Monday 27 November. Na dvě hodiny se zastavily továrny, obchody i úřady.For two hours, factories, shops and offices came to a standstill. Ukázalo se totiž, že za studenty stojí i dělníci, na které vedení strany do poslední chvíle spoléhalo.It turned out that the students were backed by the workers too — the very people the party leadership had counted on until the last moment. O dva dny později vypustilo Federální shromáždění z ústavy článek o vedoucí úloze komunistické strany.Two days later, the Federal Assembly struck the article on the leading role of the Communist Party from the constitution. Následovalo vyjednávání o složení nové vlády.Negotiations on the composition of a new government followed. Desátého prosince jmenoval prezident Gustáv Husák vládu, ve které komunisté poprvé od roku 1948 neměli většinu, a ještě téhož dne odstoupil.On 10 December, President Gustáv Husák appointed a government in which, for the first time since 1948, the Communists did not hold a majority — and resigned the same day. Na konci prosince byl předsedou Federálního shromáždění zvolen Alexander Dubček.At the end of December, Alexander Dubček was elected chairman of the Federal Assembly. A 29. prosince 1989 se prezidentem stal Václav Havel.And on 29 December 1989, Václav Havel became president. Od zásahu na Národní třídě uplynulo šest týdnů.Six weeks had passed since the crackdown on Národní třída.

Přívlastek „sametová“ není náhodný.The adjective “velvet” is no accident. Přes obrovské napětí nedošlo k občanské válce ani k masakru a na Slovensku se revoluci dodnes říká nežná.Despite enormous tension there was neither civil war nor massacre, and in Slovakia the revolution is still called the “gentle” one. Obavy z násilí přitom nechyběly: nikdo tehdy nevěděl, jestli nakonec nezasáhne armáda nebo Lidové milice.Fears of violence were real, though: nobody knew at the time whether the army or the People's Militia might step in after all. V červnu 1990 se konaly první svobodné volby po více než čtyřiceti letech.In June 1990, the first free elections in more than forty years were held. Se svobodou ale přišla i ekonomická transformace, privatizace a rozčarování části společnosti.Along with freedom, however, came economic transformation, privatisation and disillusionment for part of society. V roce 1993 se stát rozdělil na Českou a Slovenskou republiku, a to rovněž bez násilí.In 1993 the state split into the Czech and Slovak Republics — likewise without violence.

Sedmnáctý listopad je dnes státním svátkem, Dnem boje za svobodu a demokracii.17 November is now a public holiday, the Day of the Struggle for Freedom and Democracy. Připomíná studenty roku 1939 i studenty roku 1989 — jedno datum a dva příběhy.It commemorates the students of 1939 as well as those of 1989 — one date and two stories. Kolem výročí se konají koncerty, debaty i demonstrace, protože svátek se stal také příležitostí kritizovat aktuální politiku.Concerts, debates and demonstrations take place around the anniversary, because the holiday has also become an occasion to criticise current politics. Spory o to, kdo měl na revoluci největší zásluhu a co se z jejích slibů podařilo naplnit, neutichly dodnes.Arguments over who deserves the most credit for the revolution, and how many of its promises were fulfilled, have not died down to this day. Když se dnes Čechů na listopad 1989 zeptáte, dostanete velmi různé odpovědi.If you ask Czechs about November 1989 today, you will get very different answers. Skoro každý ale zná dvě věty z té doby: „Nejsme jako oni“ a „Havel na Hrad“.Almost everyone, though, knows two phrases from that time: “We are not like them” and “Havel to the Castle”. A když na některé demonstraci uslyšíte cinkot klíčů, budete vědět, odkud pochází.And if you ever hear keys jingling at a demonstration, you will know where it comes from.